Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekologický den

13. 1. 2015

Pátek 5. 9. sliboval slunečné počasí, a tak jsme naplánovali první letošní projektový den zaměřený na ekologii.
Vytvořili jsme smíšené skupiny, na 1. stupni čtyři, na 2. stupni tři. Střídaly se mezi jednotlivými vyučujícími, kteří pro ně vytvořili různorodé aktivity.

1. stupeň

První aktivitou byly ekologické dílny zaměřené na smyslové hry. Nejprve si děti zopakovaly všechny smysly a zamyslely se nad tím, jak je důležité je náležitě rozvíjet. Když hrály hru na rozvoj zraku, snažily si zapamatovat co nejvíce předmětů a následně hádaly, které předměty ze stolu postupně mizely. Sluch rozvíjely jednoduchou činností, kdy podle zvuků předmětů schovaných v kinder vajíčkách vytvářely dvojice a snažily se uhádnout, co každé vajíčko skrývá. Hmat procvičovaly díky malé minci, kterou si pod stolem předávaly z ruky do ruky a snažily se, aby ten kdo hádal, neuhodl, kdo z nich korunku ukrývá. Zajímavou činností zaměřenou na čich bylo nastříkání vzorků parfémů na jejich ruku a hledání kamaráda, který měl na ruce stejnou vůni jako oni pouze podle čichu.
Další stanoviště bylo pro děti připraveno v terénu pod hradem směrem od Bělé. Děti měly za úkol poznávat přírodu všemi smysly. Nejprve měly v kouzelném pytlíku podle hmatu poznat a najít přírodniny. V pytlíčku byly uloženy šišky, choroš, kamínek, bukvice, kaštany, kůra, ale také lidské výtvory - lístek papíru, dřevěná kostička. Děti měly z pytlíčku vylovit např. co je nejlehčí, co je nejmenší, najít, co roste na stromě, co je jedlé apod. Po zvládnutí hmatové zkoušky se rozběhly po okolí a ve dvojicích hledaly přírodniny již podle jednotlivých smyslů. Aby prověřily sluch, měly v okolí najít něco šustícího a cinkajícího, podle zraku něco malého, něco velkého, podle hmatu něco hladkého nebo drsného a pichlavého, podle chuti něco jedlého či nejedlého a podle čichu něco voňavého a něco zapáchajícího. Děti pak objevenou přírodninu musely předvést a všichni ostatní vyhodnotili, jestli opravdu nalezené přírodniny odpovídají jednotlivým smyslům člověka. Dětem se tato aktivita velice líbila, užily si u ní spoustu legrace, i když někdy nebyla vůbec jednoduchá. Děti byly velice šikovné. A co zajímavých věcí našly!
Na dalším ze stanovišť měli za úkol zavázat poslepu kamarádovi tkaničky u bot na čas, poslepu ohmatat přírodniny a poznat, o co se jedná.  Posledním úkolem byla tichá pošta trochu jinak. Děti se postavily do řady, poslednímu žákovi byl nakreslen na záda obrázek. Ten musel obrázek nakreslit kamarádovi před ním. Žák, ke kterému se malba na zádech dostala poslední, musel nakreslit obrázek na papír. Poté se porovnaly obrázky s originály.
Na čtvrtém stanovišti si  celá skupina zahrála hru na způsob Člověče nezlob se - „CESTA KE SLUNCI“. Po hodu kostkou dostal žák otázku na přírodovědné téma a pokud odpověděl správně, postoupil o daný počet políček. Hru hrála 4 družstva a vyhrálo to, kterému se podařilo jako prvnímu dorazit doprostřed herního pole ke sluníčku. Další aktivitou bylo sestavování obrázkového potravního řetězce. Poté si děti sedly do kroužku a se zavřenýma očima si posílaly různé předměty a měly po hmatu zkoumat, o jaký předmět se jedná. Poslední aktivita byla hra Černý Petr  s motivy třídění odpadů pro menší děti a větší děti si zahrály Trojpexeso, kdy měly na způsob pexesa hledat trojice obrázků, které k sobě patří. (strom, list, plod).
Ekologické dílny se dle slov dětí skutečně vydařily a rozhodně jim rozšířily obzory. Děti byly překvapeny, kolik zajímavých aktivit si na vlastní kůži mohou vyzkoušet.

 

2. stupeň

Žáci 2. stupně byli rozděleni do tří skupin. Postupně se vystřídali ve třech přírodovědných dílnách.
V první dílně vytvářeli dvojice pomocí zvukového pexesa. Každý žák dostal jednu krabičku naplněnou různými přírodninami a podle zvuku hledal kamaráda do dvojice. Takto vzniklé dvojice hledaly vzájemně na sobě něco pozitivního. Při další aktivitě žáci vytvořili řadu. Dali ruce za záda a postupně si předávali a určovali po hmatu přírodní materiál, který jim učitel podával. Nejvíc je zaujala jedlá houba svým neodolatelným povrchem.
Následovala hra na stromy. Učitel nalepil žákům na čelo lístek s názvem stromu. Žáci různými otázkami museli zjistit, jaký strom představují. Poté se zařadili do skupin listnatých, jehličnatých a ovocných stromů. Takto vzniklé skupiny si zvolily jednoho strojvedoucího, kterému byly zavázány oči. Společně všichni vytvořili vláček. Slovními pokyny navigovali strojvedoucího tak, aby správně projel vytyčenou trasu. Nakonec své dojmy zhodnotili a zobrazili na papír. V jejich kresbách se nejčastěji objevovala houba a vláček.
Druhá dílna byla zaměřena na aktivity smyslové, znalostní i dovednostní. Děti druhého stupně si mohly vyzkoušet, jestli poznají předmět podle pohlazení či poškrábání. Jaké překvapení bylo, když se ostrými věcmi pohladilo a jemnými poškrábalo! Zjištění, že zrak je skutečně důležitý a pohybovat se jen podle zvuku je obtížné, mnohé překvapilo. Ani rozeznání předmětů pouze hmatem nepatřilo mezi jednoduché úkoly. Spousta legrace vznikla při společenské hře twister s tematikou třídění odpadů.
Třetí dílna probíhala ve škole. Nejdříve děti chodily podle odrazu v zrcadle – orientace pomocí pohledu vzhůru aneb co vidí myš. Zrcadlo si držely pod bradou, sledovaly, jak se v zrcadle odráží obraz stropu a snažily se projít určenou trasu. Dalším úkolem bylo vytváření vlastních potravních řetězců pomocí literatury, lepení, kreslení. Stejnou aktivitu, jako měly prvostupňové děti, si vyzkoušeli i ti starší - orientace čichem – děti tvořily skupinky podle použité vůně na zápěstí. Nakonec žáci hledali odpověď na otázku, zda stačí lidem nerostné zdroje. Každý člen skupiny odstřihne z novinového papíru díl aspoň 2x větší než předchozí. Pro kolik lidí stačí arch novinového papíru? Zkuste si vyzkoušet sami, jak jste šikovní.

 

učitelé ZŠ Pecka

esf-1.jpg