Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školní výlet 9. tř. - Krkonoše

17. 6. 2018

   V pátek 15. 6. jsme se po půl sedmé sešli na peckovském náměstí a autobusem s přestupem v Nové Pace a Vrchlabí jsme se vydali do Špindlerova Mlýna. Po hodince a tři čtvrtě jsme dojeli na místo. Přestoupili jsme do autobusu mířícím na Špindlerovku a nechali se vyvést pod Davidovy boudy. Na rozcestí nám směrovka prozradila 1,5 km k našemu ubytování - chatě Sedmidolí. Kopec to byl opravdu prudký a na začátek dne vcelku prudký start.

   Na chatě jsme si nechali větší batoh, přehodili svačinu a pití do menšího, posvačili a vyšli na túru k prameni Labe. Kousek nad naší chatou je Moravská bouda, na které někteří strávili lyžařský výcvik. Pokračovali jsme přes Petrovu boudu, Dívčí kameny, Mužské kameny a Sněžné jámy k Labské boudě. Odtud to už bylo co by kamenem dohodil k prameni Labe. Cestou jsme odpočívali, fotili se, prohlíželi si nádherná panoramata. Terén byl členitý, počasí krásné - slunečno, občas mráček a přijatelný větřík.

   U pramene jsme si chvilku orazili. Měli jsme za sebou zhruba 7,5 km a byli jsme asi v polovině. Cesta zpátky byla stejně členitá, nahoru, dolů, i když jsme nešli úplně stejně. Z Labské boudy jsme šli na Martinovu boudu, Brádlerovy boudy a přes Ptačí kámen zase na Petrovku a k Moravské boudě. Odměnou byl pro některé zmrzlinový pohár, pro jiné nanuk. K Sedmidolí jsme došli po 17. hodině. Pan majitel nás ubytoval. Holky na jednom pokoji, kluci na druhém a dozor na třetím. V 18 hodin jsme seběhli na večeři. Frankfurtská polévka a špagety s boloňskou omáčkou bodly, všichni všechno snědli a celkem si pochvalovali. Protože celý den bylo teplo a byli jsme zpocení, většina po večeři uvítala sprchu. Společné povídání a hry na pokoji utnula informace, že se blíží večerka. Ještě jsme děti seznámily s programem na druhý den a rozehnaly je do svých pokojů. Vypadalo to, že všichni padli a na chalupě, kde jsme byli sami, bude v noci klid. Chyba lávky. Jednou byla zastavena klučičí výprava směrem k dívčímu pokoji, podruhé výprava opačným směrem. Vždy je prozradila vrzající podlaha, popř. škvíkající klika. Každopádně v noci rámus nebyl a ráno chata stála nerozpadlá.

   Po vydatné snídani jsme sbalili věci, poklidili pokoj, velké batohy zase nechali dole v chatě a s malým batůžkem vyrazili vstříc dalšímu poznávání Krkonoš. Autobusem z Davidových bud jsme vyjeli na Špindlerovku a odtud jsme se prošli po naučné stezce k naší známé Moravské boudě.  Po malém občerstvení jsme si došli pro batohy a pomalu se vydali do Špindlerova Mlýna. Ten jsme si prošli a v půl čtvrté odjeli autobusem do Nové Paky, odkud si děti odvezli rodiče.

   Vyzkoušeli jsme si, jaké je to chodit túry po horách. V pátek jsme ušli kolem 17 km, v sobotu kolem 10 km. Děti statečně zvládly obě trasy a ani nebrblaly (nebo ne nahlas - možná v neděli, kdy se ozvaly svaly a únava). K nepříjemnostem patří jedna zapomenutá mikina u Martinovy boudy, když jsme měli pauzičku, a podvrtnutý kotník s odřeným kolenem.

   Tak snad převládají pozitiva než negativa.

ŠK