Jdi na obsah Jdi na menu
 


Škola pod plachtou

26. 9. 2020

Naše škola zmizela! Ne, žactvo by se radovalo předčasně. Jenom se schovala pod velikou plachtou a lešením. Jako každá dáma potřebuje občas návštěvu kosmetického salónu. Ve svém věku má nárok na rozsáhlejší a delší zásah. Dostane nová okna a novou fasádu. Pak se bude moct ptát zrcadla, kdo je tady nejkrásnější.

Život se ovšem nezastavil ani pod plachtou. První den nás počasí nechalo zahájit na hřišti a důstojně přivítat prvňáčky. Pak jsme se všichni přesunuli do svých tříd. Děti se do školy těšily. Ne že by se chtěly učit, to zase ne, ale stýskalo se jim po kamarádech. A ruku na srdce, některé lumpárny se dají provádět jenom ve škole. Zkuste doma házet křídou a houbou nebo předbíhat ve frontě na oběd. To prostě nejde.  Naše děti si to uvědomují, a proto nastoupily do školy s nadšením.

Ani samotné fungování školy pod plachtou není jednoduché. Platí mnoho bezpečnostních opatření. Nemůžeme na hřiště, na zahradu, do odborných učeben, do dílny. A učte si dílny bez dílny. Museli jsme se naučit improvizovat a chod školy udržet v normálu i za těžkých podmínek. Naštěstí nám stále přeje počasí, a tak je improvizace snazší. Do toho je tu s námi stále přítomný koronavirus. Dezinfekce, roušky a rozsáhlá hygienická opatření jsou našimi stálými průvodci. My se ovšem opět nedáme a budeme bojovat. Kromě běžného školního života pracujeme na projektu Roborojení, chceme se zapojit do projektu zaměřeného na hospodaření s vodou, zrekonstruovat zázemí pro moderní technologie v dílně a vybudovat novou cvičnou kuchyňku. Myslíte, že to je málo? Nebojte, ještě nás něco napadne.

Až zmizí plachta ze školy, uvidíte všichni, že naše škola je opravdu ta nejkrásnější. Teď to bude platit i zvenčí, nejen zevnitř, kde se rozvíjíme, jak nám prostory dovolí.  A pevně doufáme, že vás všechny budeme moci pozvat na návštěvu. Držme si palce.

Alena Müllerová