Toulky s Touláčkem

Turistický den 1. a 2. ročníku byl naplánován na 17.6. 2024. Odjeli jsme spojem z náměstí v Pecce v 6:45 h do Staré Paky, kde jsme vystoupili v 7:15 h. Dozvěděli jsme se, že zde mají raritu – tři školy. Od nejstarší až po novou. My jsme měli namířeno do roubené chaloupky, která je nejstarší školou. Stála tu od roku 1790 a chodilo do ní až 130 žáků. Vyučoval je pan učitel, který bydlel ve dvou vedlejších místnostech. Podlahu tvořila jen ušlapaná hlína a na záchod se chodilo na latrínu. Časem roubenka chátrala, proto byla celá zrekonstruována a dnes slouží jako místní knihovna. V ní nás přivítala paní knihovnice Hana Hylmarová.    Nastal čas svačiny. Po ní si mohly děti v dětském oddělení vybrat knížku, kterou pak představily a kousek přečetly. Odměnou pro prvňáčky byl potlesk druháků a pro všechny bonbon od paní knihovnice za vynaložené úsilí. Děti si vyplnily Touláčka a šly si ven rozložit své penály a papíry na připravené lavice. Malovaly roubenku na památku pro paní knihovnici. Jako doplněk k Touláčkovi děti dostaly skládanku Osobnosti Nové Paky. Rozloučili jsme se s velmi milou a pohostinnou paní Hylmarovou a vydali se k dalšímu cíli.

Cestou jsme uviděli dětské hřiště, které jsme nemohli minout bez povšimnutí. Krátká zastávka byla prima.

Došli jsme do podniku TOPA, kde vyrábějí dřevěné kostky. Výrobou nás provedl pan Brusák. Vysvětlil dětem, že strom mohou pokácet až za 60 let od vysazení. Kmeny potom leží na dvoře, nařežou se na prkna a ještě alespoň rok vysychají na slunci. Na pile je dále nařežou na latě, ze kterých se námi obdivované kostky teprve řežou. Z kazových kostek si děti mohly vybrat a odnést je s sebou. Nadšení pro voňavou dřevěnou kostku nebralo konce. Čekal nás další výrobní proces – polepování barevnými obrázky. I zde byla možnost výběru z nepřeberného množství obrázkových motivů, které si děti se zájmem vybíraly. Některé děti měly možnost si vyzkoušet i práci třídění malinkých kostiček. Velice mě potěšilo, že děti myslely na kamarády ze druhé třídy, kteří se nemohli exkurze zúčastnit. Poprosily a vybraly pro ně kostičky i obrázky, které jim ve škole předají. Poděkovali jsme všem zaměstnancům písničkou Žabák, kterou rádi zpíváme a doprovázíme pohybem.

Zpáteční cesta vedla pod viaduktem, který je také v Touláčku. Sledovali jsme tok říčky Rokytky a pokračovali zadní cestou do Nové Paky. A ejhle, opět dětské hřiště. Byl i čas se občerstvit a posilnit, protože součástí hřiště je i posilovací část. Toto hřiště má jako zajímavost labyrint se zvukovým prvkem. Na informační tabuli jsme se dozvěděli, že hřiště je pojmenováno po Jaromíru Brožovi. Narodil se na Brdě a vystudoval Gymnázium v Nové Pace. Ve druhé světové válce sloužil jako letec RAF. Při leteckém útoku byl zasažen a zemřel. Je pochován v Holandsku.

Cestu do Nové Paky jsme absolvovali bez úhony, i když teplem již znaveni. Z naší výpravy jsme si odváželi nové zážitky, poznání našeho blízkého okolí a vůni dřeva.

Všem dětem patří pochvala za ukázněné chování – obzvláště při pohybu po komunikacích.

Mgr. Jiřina Maglenová