Po čtvrteční teoretické části jsme na projektu Voda ve skleničce pokračovali v pátek. Rozhodli jsme se zjistit, kde se nachází prameniště, z něhož Pecka a její okolí čerpá vodu. Cílem se stal pramen Javorky.
Ještě než jsme se vydali k bývalým lázním, zdolali jsme nejbližší kopec - na hrad - a obhlédli jsme vodárny, o kterých mluvila paní starostka.
Rozehřátí jsme měli za sebou, vrátili jsme se na náměstí a pokračovali ke koupališti. Tady už jsme se napojili na turistickou zelenou a pokračovali po ní zhruba 3 km. Bylo to pozvolné stoupání až na výškovou úroveň Kazabrudu, který jsme v podstatě celou cestu obcházeli. Po dalším necelém kilometru se nám podařilo pramen Javorky najít. No pramen, spíše jen kámen upozorňující, že tam někdy dřív pramen byl. Cest od prameniště zpět do Pecky je několik. Ta, kterou jsme se vydali my, není nejfrekventovanější, a tak jsme zdolávali přírodní překážky (zarostlá cesta, větve přes cestu, bahno ...). Byla by to nuda, kdybychom jen šli po značené značce :-) Někteří hoši to vzali jako bojovku a bavili se schováváním se nebo trefováním ostatních šiškami. Kdo si hraje, nezlobí ;-) Nakonec jsme se porosty prodrali, přebrodili potůček Javorku a vyšli na silnici kousek od místa, kterému se říká U obrázku.Okolo rybníka Wolfáku jsme se dostali ke koupališti a tam už jsme ten den jednou byli. Abychom nešli úplně stejnou cestou, před hřbitovem jsme odbočili a vzali to ke škole spodem okolo kina. Došli jsme včas, oběd už na nás čekal.
V nohách 11 km, pramen Javorky nalezen, takže cíl splněn. Navíc počasí přálo, ranní mlha se brzy zvedla a slunce příjemně hřálo.
ŠK
