Skokem zpět k Olympiádě dětí a mládeže 2026

Skokem zpět k Olympiádě dětí a mládeže 2026

Před koncem školního roku se náš žák Adam Juřica zúčastnil – jako jeden z několika dalších šikovných a nadějných sportovců – Olympiády dětí a mládeže. O jeho cestě a zážitcích z této výjimečné akce si můžete přečíst v následujících řádcích.

Jmenuji se Adam Juřica, je mi 12 let a již čtvrtým rokem se věnuji karate. Trénuji v oddíle Karate DO Dvůr Králové pod vedením trenéra Petra Kocmánka. V červnu tohoto roku jsem byl nominován Královohradeckým krajem k reprezentaci na Olympiádě dětí a mládeže v hlavním městě Praha. Jako reprezentant kraje mi bylo zajištěno ubytování, doprava, strava, oblečení s českou trikolórou a další potřebné věci k soutěži. 

První den jsme i s dalšími členy klubu byli ubytováni na vysokoškolské koleji. Hned potom jsme šli obhlédnout sportovní stadion a vrátili jsme se zpět na kolej, abychom se navečeřeli a připravili na další den. Druhý den v sedm hodin ráno jsme vstali, oblékli se a šli na slavnostní zahájení na sportovní stadion Eden, kde nás osobně přivítal prezident České republiky Petr Pavel.

Na Edenu bylo 14 000 diváků a 3500 sportovců z 21 sportů a 14 krajů. Všichni jsme se museli seřadit, to nám zabralo asi hodinu. Následně jsme všichni postupně vybíhali ze zákulisí na závodní plochu s bubenickým doprovodem a se spoustou potlesku. Zde jsme byli do devíti hodin do večera. Musím se přiznat, že toto byl jeden z nejhezčích momentů v mém životě – atmosféra byla prostě úžasná.

Další den, opět v sedm hodin ráno, kdy jsme se ani nestihli nasnídat, jsme jeli přímo na stadion soutěžit. V první disciplíně kumite, neboli kontaktní boj, jeden na jednoho, jsem vybojoval třetí místo. Zápas skončil 0:0, ale mně se podařilo vyhrát díky rozhodnutí hlavního rozhodčího, který ocenil lepší techniku a aktivitu v zápase. Po zápase jsem měl rozhovor s novináři, při kterém jsem byl extrémně nervózní. Dostával jsem otázky k samotnému zápasu i na to, zda jsem na olympiádě poprvé. 

Bohužel při zápase jsem si zranil obě kolena a kotník a nemohl jsem soutěžit v další disciplíně, která nese název kata tým, neboli sestava několika technik provedena třemi závodníky. V této disciplíně jsme se již neumístili na medailových pozicích. 

Následující den jsme soutěžili v dalších dvou disciplínách – kumite tým, což je to samé jako kumite, jen v týmu o počtu tří závodníků, a kata jednotlivci, neboli sestava několika technik provedena jedním závodníkem. V kumite týmu ani v kata jednotlivcích jsme se neumístili na medailových pozicích, ale získali jsme spoustu zkušeností.  Ten den jsme odjeli na kolej a šli jsme si protáhnout trochu nohy procházkou na Petřín a na Pražský hrad.

Následující dny už jsme měli dozávoděno, a tak jsme fandili ostatním sportovcům. Poslední den jsme se zúčastnili slavnostního zakončeni, kterým byla oficiálně ukončena Olympiáda dětí a mládeže. 

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, co mě podporovali, obzvlášť mému trenérovi a Anežce Mládkové (coach), která mě celou olympiádou provedla.  Zároveň mé díky patří i soupeřům za jejich fair play a všem, kdo se na Olympiádě DM 2026 podíleli. 

Adam Juřica.