Druhý den probíhal v podobném duchu jako pondělí, žáci se od stážistů dozvídali další zajímavosti o jejich zemích. Odpoledne proběhlo sportovní klání.
Caron řekla dětem několik slov o sobě a o své zemi. Připravila si pro žáky malou soutěž, za správné odpovědi odměnila děti drobnými suvenýry. Nakonec si s ní děti vyrobily papírovou dečku pro štěstí. Nechybělo ani společné fotografování.
Řekla něco o své zemi, ukázala obrázky a typické suvenýry. Na tabuli promítla dětem tabulku s hieroglyfy, podle kterých si mohly nakreslit své jméno. Také Nou je naučila několik slov z jejího rodného jazyka a na závěr si všichni zatančili.
Dee děti seznámila s tím, kde se Indonésie na mapě nachází. Podle mapy si namalovaly indonéské ostrovy. S lektorkou si zatančily taneček a nakonec je naučila několik slov v jejím rodném jazyce.
První vyučovací hodinu se děti seznámily s lektorkou ze země Egypt. Zjistily, že kdysi dávno faraónové používali obrázky místo písmen a zkusily si naspat své jméno pomocí obrázků. Žáci měli možnost poznat pyramidy a sfingu.
Druhou vyučovací hodinu se žáci seznámili s lektorkou z Indonésie. Velice je zaujaly informace o dvou zvířatech – krokodýlovi a žralokovi, které představují řeky a moře a bojují mezi sebou. Zkusili si zatancovat národní tance a dozvěděli se, jak bylo vytvořeno jméno orangutan. A poznali indonéské peníze, které mohli si vzít do ruky.
Čtvrtou vyučovací hodinu měli žáci lektora z Číny, hodně informací už věděli z pondělí, tak reagovali pohotově na otázky a nejvíce se těšili, jak jim lektor napíše jejich jméno v čínském jazyce a zkusili si zacvičit prvky z kung fu.
Poslední hodinu na žáky čekala lektorka z Gruzie, hodně informací věděli z pondělka. Zkusili si zatancovat tance, napsali své jméno gruzínskou abecedou a poprosili o puštění písničky, kterou znají.
Jared z Číny představil dětem svoji zemi, hlavní město Peking. Děti překvapilo, že pod Pekingem vede 330 tras metra. Jareda naopak pobavilo, že my máme naopak pouze trasy 3.
Ukázal jim čínské znaky a jména dětí každému čínským písmem napsal.
Dále ukázal dětem hlavní druhy jídel. Měly možnost si vyzkoušet část bojového umění tai-chi.
Medea nás seznámila s Gruzií – hlavním městem, krajinou, jídlem, typickým oděvem, tancem, který si na závěr mohli všichni vyzkoušet. Děti zaujala gruzínská abeceda, všichni si mohli zkusit napsat v gruzinštině svoje jméno.
Dea z Indonésie představila svojí zemi, nejvíce fotografií ukazovalo indonéskou přírodu, činné sopky, největší rostlinu na světě, orangutana, kterému hrozí ve volné přírodě vyhynutí, stavbu vesnic na vrcholcích hor.
Ukázala dětem turisticky zajímavé destinace, bankovky v hodnotě 1 000 – 100 000 rupiah, přičemž hodnota 1 000 rupiah jsou 2,-Kč.
Leti z Brazílie představila hlavní město Brazílie, město Rio de Jainero a její rodné město Sao Paolo. Ukázala fotografie z karnevalu. Představila brazilskou hudbu, kuchyni a speciality, které se podávají během slavností a karnevalu. Upozornila na právě probíhající celosvětově známý karneval v Riu.
S lektorkou z Egypta, Nou, si děti prohlédly fotografie z velkých měst, která se v Egyptě nachází – Alexadrie a její obrovské knihovny, Luxoru i Káhiry. Napsali si své jméno pomocí hieroglyfů a také si povídali o svátku ramadán. Měli spoustu otázek – proč nosí lektorka šátek, zda je to povinné a rozebírali i délku vlasů. Dozvěděli se, že není pro dívky povinné si vlasy zakrývat, ale jde o přiblížení k Bohu. Vědí, že se vlasy skrývají jen před cizími muži. Společně si zatančili egyptský tanec z města Aswan.
Nejstarší žáci školy začali svá setkání hodinou s Číňanem Jaredem. Ten jim představil základní informace o své zemi. Většinu času se soustředil na komunikaci s žáky, jejich porozumění angličtině a velmi úspěšnému rozhovoru. Žáci se ptali a společně se snažili utvořit správnou otázku a pochopit odpověď.
Druhou hodinu měli s lektorkou Leticií, která ji ukázala fotografie ze svého města, Sao Paula, které je největším městem vBrazílii. Mluvila o typických pokrmech jako je Feijoada – fazole s masem nebo Brigaderu – dezertu z čokolády. Pak si společně povídali o svátcích a oslavách – karnevalu – maskách tancích a školách, které se velkého karnevalu v Riu účastní. Lektorka jim také pouštěla ukázky hudby, která je v Brazílii populární – od samby až po brazilský rock. Zajímaví pro žáky byli také hrdinové pohádek jako je Curupira, chlapec, který chrání lesy a je schopen mást své pronásledovatele, neboť má chodidla otočená prsty dozadu. Hodinu ukončili trochou portugalštiny – pozdravy, základní fráze. Vše za pomocí anglického jazyka.
Den ukončili hodinou s Gruzínkou Medeou. Žáci se seznámili s dalšími zajímavostmi Gruzie. Zopakovali si písmenka gruzínské abecedy. Zkoušeli základní fráze v gruzínštině. Nakonec si děvčata zatančila gruzínský národní tanec.
Ve čtvt na dvě se žáci z druhého stupně spolu se zahraničními lektory sešli v tělocvičně. Tělocvikáři pro ně připravili řadu vzájemných zápolení, v kterých měli poměřit své síly. Více nadšení projevily děti, cizinci zprvu pouze sledovali, pak se nechali přemluvit a do klání se zapojili. Podle jejich vlastních slov se sportu většina z nich aktivně příliš nevěnuje. Hravost a soutěživost však nakonec ukázali při házené, resp. její zjednodušené variantě.
